Minimální denní příjem bílkovin pro děti od 1 roku by měl být 1 gram na 1 kg tělesné hmotnosti. Takže takové roční dítě vážící 10 kg by mělo sníst 10 g bílkovin (zdroj: SPV, EFSA). Zdá se vám to moc nebo málo? Většina dětí má příjem 3x tolik a větší. Jiné zdroje uvádějí optimální podíl bílkovin z energetického příjmu 9-15% (zdroj např. Hrstková 2003) - to u toho 10kilového dítěte s příjmem cca 777 kcal bude 17-29 g bílkovin na den. Proč je třeba si na to dávat pozor? Velké množství bílkovin u dětí zatěžuje ledviny, případně i játra. Plus pokud budou děti dlouhodobě přijímat víc než 18 % energie v bílkovinách, mají v dospělosti vyšší riziko obezity (zdroj: Nevoral 2013).
Cílem tohoto článku není vás stresovat, ani abyste počítali každý gram bílkovin. Chci jen poukázat na to, že dítě skutečně nepotřebuje maso 2x denně, dokonce ani každý den a není třeba mu "dopřávat". Že není vhodné dávat batoleti v jeden den např. celé vejce i porci masa. Že sice dítě po roce může tvaroh, ale bude to pro něj pořád velká dávka bílkovin (11 g bílkovin ve 100 g tvarohu). A že se nemusíte bát, že by běžný jedlík měl málo bílkovin. Možná je to částečně i odpověď na otázku, jak je možné, že některé děti nejen přežívají, ale i prospívají jen na "suchých těstovinách a přesnídávce".
Odkud se bere to velké množství bílkovin ve stravě dětí?
Dá si vaše dítě k snídani vajíčko? = 7 g bílkovin
K tomu půl rohlíku? = 2 g bílkovin
Zapije to 150 ml kravského mléka (ano, od roka může pít kravské mléko, i když to má i své nevýhody) = 5 g bílkovin
(UM stejné množství bude mít 2 g bílkovin, u MM bohužel nelze změřit ani dávku ani obsah bílkovin, protože je to individuální)
Už jen touto snídaní batole dosáhlo minimální denní dávky bílkovin.
Jedeme dál - jen 20! g masa/ryby/šunky k obědu = 4 g bílkovin (roční děti už mají často větší porci než 20 g masa)
70 g vařených těstovin = 85 g vařené rýže = 100 g brambor = 2 gramy bílkovin
100 g jogurtu na svačinu = 3,5 g bílkovin
1 plátek sýra k večeři = 5 g bílkovin
Bílkoviny jsou dále nejen v dalších mléčných výrobcích, luštěninách, ale také v zelenině, mouce... Ano, živočišné a rostlinné bílkoviny mají rozdílnou kvalitu (složení aminokyselin). Ale při pestrém jídelníčku se vám opravdu nestane, že by dítě mělo málo bílkovin, pokud není totální nejedlík.
Změníte po přečtení něco v jídelníčku vašeho dítěte?
Zdroje:
HRSTKOVÁ, Hana. 2003. Výživa kojenců a mladších batolat.
NEVORAL, Jiří. 2013. Praktická pediatrická gastroenterologie, hepatologie a výživa.
Hodnoty bílkovin u jednotlivých potravin jsou převzaty z nutričního systému Nutriservis, ale najdete je běžně i na obalech potravin.
BÍLKOVINY v jídelníčku batolat - nemá jich vaše dítě moc?
Minimální denní příjem bílkovin pro děti od 1 roku by měl být 1 gram na 1 kg tělesné hmotnosti. Takže takové roční dítě vážící 10 kg by mělo sníst 10 g bílkovin (zdroj: SPV, EFSA). Zdá se vám to moc nebo málo? Většina dětí má příjem 3x tolik a větší. Jiné zdroje uvádějí optimální podíl bílkovin z energetického příjmu 9-15% (zdroj např. Hrstková 2003) - to u toho 10kilového dítěte s příjmem cca 777 kcal bude 17-29 g bílkovin na den. Proč je třeba si na to dávat pozor? Velké množství bílkovin u dětí zatěžuje ledviny, případně i játra. Plus pokud budou děti dlouhodobě přijímat víc než 18 % energie v bílkovinách, mají v dospělosti vyšší riziko obezity (zdroj: Nevoral 2013).
Cílem tohoto článku není vás stresovat, ani abyste počítali každý gram bílkovin. Chci jen poukázat na to, že dítě skutečně nepotřebuje maso 2x denně, dokonce ani každý den a není třeba mu "dopřávat". Že není vhodné dávat batoleti v jeden den např. celé vejce i porci masa. Že sice dítě po roce může tvaroh, ale bude to pro něj pořád velká dávka bílkovin (11 g bílkovin ve 100 g tvarohu). A že se nemusíte bát, že by běžný jedlík měl málo bílkovin. Možná je to částečně i odpověď na otázku, jak je možné, že některé děti nejen přežívají, ale i prospívají jen na "suchých těstovinách a přesnídávce".