MM vs KRAVSKÉ
Nikdo asi nepochybuje, že mateřské mléko je pro dítě přínosnější, než mléko kravské. Kojení se doporučuje plně do 6m, i když obecně přikrmovat kojence (dávat ochutnávat pevnou stravu) je možné již od ukončeného 4. měsíce. Kojit se doporučuje nejméně do 2 let, ale ať už kojíte dlouho nebo krátce nebo je dítě od narození na UM, dříve nebo později přijde otázka, jestli a kdy zařadit kravské mléko. Z čistě praktických důvodů záměrně vynechávám diskuzi z oblasti veganství, zda vůbec mléko zařazovat, to není předmětem tohoto textu.
UM vs KRAVSKÉ
UM je upravené kravské mléko - do 6 měsíců věku (číslo 1) je v něm nejen snížené množství bílkovin a některých minerálních látek oproti kravskému, ale upravuje se i poměr kaseinu a syrovátky (typů bílkovin), aby se přiblížil poměru mateřského mléka, i když ho nikdy zcela ale nedosáhne (mj. i proto bude MM vždy lépe stravitelné než UM).
UM s číslem 2,3,4... mají stále snížený obsah bílkovin, už se ale neupravuje jejich poměr (kasein : syrovátka), množství vitaminu se upravuje podle věkové kategorie. Je na diskuzi, kolik z těchto přidaných minerálů a vitaminů se vstřebává stejně jako z běžné stravy, ale obecně pokrývají v doporučeném dávkování potřebu dětí, které nepřijímají běžnou stravu nebo jí jen velmi málo.
Pozn.: častým dotazem bývá, jestli je možné podávat formule s číslem 1 i dětem starším 6m - ano, lze je dávat do jednoho roku, pokud dítě po nich nemá hlad.
KRAVSKÉ MLÉKO
Velmi malé množství kravského (bavíme se o 10, 20, 30 ml) lze podávat dítěti už od 10m (do omáčky, do kaše atd.). Kravské mléko není pro dítě jedovaté a pokud nemá dítě na něj alergii/intoleranci, toto malé množství nezatíží významně jeho organismus (ledviny, zažívání...). Nelze zaměnit do 1 roku UM za kravské z důvodu velkého množství bílkovin nebo třeba sodíku v takovém objemu mléka, jaký dítě potřebuje (a ano, za dob našich babiček se to stávalo, mléko se ředilo a někteří to přežili ve zdraví, ale dnes prostě máme jiné řešení a víme, že toto prostě vhodné není).
Na pití lze dávat dítěti kravské mléko od 1 roku. Kravské není obohaceno o vitaminy, tudíž není stejné jako UM, ale je to původní potravina, nijak zásadně upravená (kromě pasterizace, případně homogenizace), nejsou do ní přidané další složky jako např. maltodextrin atd.
Je volbou rodičů, jestli chtějí od 1 roku přejít z UM na kravské nebo ponechat UM, či jestli po ukončení kojení přejdou na UM nebo na kravské. Důležité je ale vědět, že dítě s pestrou stravou UM OD 1 ROKU NEPOTŘEBUJE. Možná vám bude pediatr tvrdit něco jiného, ale málokdy s vámi pediatr má možnost dostatečně rozebrat stravu vašeho dítěte, aby věděl, jestli z ní má skutečně vše co potřebuje, takže je pro něj prostě jednodušší doporučit UM do 2,3... let, aby měl jistotu.
Nejčastěji, když se rodiče obávají, že bude jejich dítěti něco ve stravě chybět, se obávají nedostatku železa a vápníku - oba tyto prvky lze dobře pokrýt běžnou pestrou stravou (vápník hlavně mléčnými výrobky, ale nejen těmi, železo je v mnoha živočišných i rostlinných zdrojích). Naopak je pravda, že výměnou UM za kravské mléko dojde k navýšení příjmu bílkovin. I tak se dá ale dítěti sestavit jídelníček, který bude obsahovat dostatek živin a bude mít přiměřenou míru bílkovin. Nepotvrdily se obavy, že bude mít dítě s kravským mlékem nadměrný příjem sodíku (soli), pokud je jeho strava víceméně nesolená a nepřijímá ve větší míře průmyslově upravené potraviny (tzn. na vině překročení sodíku není mléko, ale fakt, že po 1. roce života rodiče často začnou dětem podávat jídla obsahující sůl).
KOLIK MLÉKA OD 1 ROKU
Ať už kravského nebo UM (u kojených se to těžko měří), dítě potřebuje cca 330-500 ml mléka (konkrétní množství záleží na dalším příjmu vápníku z jiné stravy). Toto množství nemusí přijmout jen pitím mléka! Ještě vhodnější jsou stále zakysané mléčné výrobky (jogurt, kefír, zakysaná smetana) díky lepší stravitelnosti a obsahu probiotik. Je možné v malém množství (20-40 g podle druhu) dávat dítěti sýry, ideálně ty méně slané (mozzarella, ricotta, cottage, čerstvý sýr) či tvaroh - v malém množství proto, že obsahují hodně bílkovin (a část příjmu bílkovin si chceme ponechat na potraviny obsahující železo, které kravskému mléku chybí), ale i malé množství sýra má významný obsah vápníku.
Každopádně mléko dáváme plnotučné - děti pro svůj vývoj potřebují tuky, resp. mastné kyseliny v nich obsažené (mj. pro rozvoj nervové soustavy) a vitaminy rozpustné v tucích. Zároveň většina z nich nepotřebuje omezovat příjem energie (nejsou obézní) a potřebují energii pro svůj akční život. Navíc je jejich žaludek malý, takže přijmou jen omezené množství stravy.
Pokud možno dáváme mléko v biokvalitě čerstvé. Nemusí být nutně s biocertifikací, důležité je především, jak je o krávy pečováno, jakou mají stravu, zda se pohybují venku atd. Pokud není mléko v biokvalitě, pak je téměř jedno, jestli je čerstvé nebo UHT (uvádí se ztráta vitaminů max 10 % u UHT, minerální látky nejsou citlivé na teplo) - rozdíl je pak spíše chuťový.
Některou literaturu a další zdroje těchto informací najdete na obrázcích (vidíte, že odborníci se neshodnou, proto je na rodičích, aby si zjistili, proč jim někdo tvrdí jaké mléko se může/nemůže a pak se sami rozhodli, co nejvíc vyhovuje jejich přesvědčení a rodinnému nastavení).
SHRNUTÍ
Kravské mléko je možné podávat v běžném množství od 1 roka. Není nutné zavádět UM po 1. roce života, pokud dítě jí pestrou stravu. Stejně tak není nutné přecházet z UM na kravské, pokud to dítěti a rodičům vyhovuje. U nejedlíků je výhodnější využití UM, pokud dítě není kojeno. Výhody MM jsou nesporné u jedlíků i nejedlíků, nejisté je přijaté množství a určitě je vhodné dítěti od 1 roku mléčné výrobky nabízet, aby to pro něj nebyla úplná novinka, až dojde k (samo)odstavu, a aby pak tyto potraviny neodmítalo.
DŮLEŽITÉ!
Dítě potřebuje nějakou formu mléka vpodstatě po celou dobu dětství/vývoje. Výjimkou jsou alergici a vegani, u obou je nutné (z pohledu vynechání mléka) hlídat dostatečný příjem vápníku z některých nemléčných potravin a dále z potravin obohacených o vápník (nemusí to být UM, ale třeba různé rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků, do kterých se vápník přidává). Zároveň nejsou vhodným zdrojem vápníku rostlinná mléka připravovaná doma bez přidaného vápníku.
KRAVSKÉ MLÉKO - od kdy, jak moc, výhody a nevýhody